Ohlédnutí za kubismem

Jdu prázdnou ulicí, všude je nádherný klid, ticho…

Ticho, které potřebuje poeta při skládání své pohádkové básně. Přicházím na náměstí, není tu takový klid jako v mojí oblíbené uličce, ale i přesto tu panuje úžasná pohoda, nikdo nikam nespěchá, všichni se usmívají. Sednu si na lavičku a začínám číst: „Kubismus! Nové avantgardní umělecké hnutí, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem...” zní hlavní titulek v novinách. Umění mě od malička zajímá, čtu dál... “Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně. Zároveň znamená i obrovskou změnu v přístupu ke skutečnosti, nejen ve vidění, ale především v práci s realitou. Zobrazovaný předmět je rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle ), které jsou pak pomocí fantazie skládány do obrazu, proto zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformované a objevují se zároveň z několika pohledů.” Zní to moc zajímavě, snažím si ve své hlavě něco takového představit... Nejde mi to moc dobře, vidím jen secesní stavby, obrazy... Vstávám a jdu dál... Cestou si prohlížím reklamní plákaty... Normálně mě reklamy moc nezajímají, ale teď se snažím najít něco dalšího o... ano, o kubismu. Chtěla bych se o něm dovědět víc... Konečně to vidím: “Kubistická výstava z Francie, Georges Braque”, říká popisek. Výstava je dokonce kousek odtud. Plná nedočkavosti se vydávám směrem ke galerii... Platím vstupné, které je na můj vkus až příliš vysoké, ale kubismus opravdu vidět chci. Vcházím do první místnosti s obrazy... Obrazy jsou opravdu nádherné, mnohem krásnější než jsem čekala. Zanechávají ve mně spoustu emocí. V novinách měli pravdu, kubismus opravdu pojímá umění revolučním způsobem, nádherným způsobem.

Na fotografie se můžete podívat v naší galerii a nebo kliknutím zde.