„…Až mě andělé zavolají k sobě…“, zpívá Petr Spálený v textu Josefa Fouska, který si dovolím dále poupravit takto: „… ponesu si tam sebou poklady“. Mám na mysli devizy, které nepodléhají měnám ani změnám způsobenými lidskou mocí. Totiž: VLASTNÍ PROŽITKY. Ty nelze koupit, prodat, ztratit, zcizit… Myslím, že takový poklad si s sebou odnášeli ti z nás, kteří byli přítomni setkání s osobností přesahující svým významem hranice naší vlasti, s J. Em. Miloslavem kardinálem Vlkem. Mužem laskavým, vstřícným, ochotným, empatickým… To mi bylo ctí poznat již v minulosti, kdy jsem působila jako houslistka. Dnes jako učitelka hudební výchovy toužím po souznění s jiným „obecenstvem“. Se svými žáky. Se svými „dětmi“. Snažím se o to, aby moje činnost byla pro ně přínosem. Dvouhodinové besedování s panem kardinálem nejen na téma „Křesťanství jako jeden z pilířů hudebního vývoje“ se podařilo realizovat takřka do měsíce od okamžiku, kdy jsme pana kardinála požádali o návštěvu na našem gymnáziu. Velmi ocenil úroveň dotazů studentů týkajících se oblasti nejen striktně hudební, ale i filozofické, celospolečenské, osobní… Dle reakcí přítomných studentů se domnívám, že se nám podařilo opět „SOUZNÍT“. Podobně jako v květnu nebo při loňském „adventním prozpěvování“.
Mgr. Jarmila Zavřelová, učitelka hudební výchovy