Hudební výchova aneb výchova k hudbě a hudbou...

...to bylo vždy mým přáním! Vést studenty k toleranci v oblasti artificiální a nonartificiální hudby. Vzdělávat je v hudebních dějinách a teorii v souvislosti s ostatními disciplínami – uměleckými, společenskými i vědními. Pěstovat ve vyvíjejících se osobnostech hudební vkus. Podporovat přirozené tvůrčí touhy a potřeby žáků tak, aby se hudební výchova stala předmětem nikoli povinným, ale vyhledávaným.

Vzpomene-li si někdo z Vás, čtenářů, v budoucnu na adventní či májové prozpěvování primových kamarádů – muzikantů, studentů. učitelů z gymplu, naplní se sen jedné učitelky hudební výchovy, která díky tomu vymazala ze své paměti mnohé „černé díry“ v oblasti znalostí hudební teorie souznějícího žactva. Je velký štěstím pro učitele hudební výchovy, setkává-li se se se souzněním žák-pedagog nejen v rovině hudebně-tvůrčí. Naposledy jsme „souzněli“ v adventním období při oslavách výročí založení gymnázia. Předvánoční a vánoční čas v nás vyvolává touhu po vzájemném porozumění, lásce, odpuštění... Podobně jako měsíc květen, ne nadarmo označovaný slovy klasika časem lásky. A tak už v posledním adventním týdnu vzplála jiskřička nápadu zazpívat si v čase, který je provoněný něžnými kvítky, svěží zelení a hlavně sluncem tetelícím se ovzduším. Chyba lávky! 6. květen letošního jara připomínal počasí 1. listopadu. Ale „člověčina“ je v lidech bez ohledu na počasí. Posezení o ohýnku nevyšlo, ale „hudební vizitky“, které připravili studenti I. a II. ročníku, kvinty a sexty pod pracovním názvem „Májové souznění“ ano! Interpretace písní blízkých jejich srdcím vypovídá o životě studentském, všedním i nevšedním. A to vše sdílené s desítkami přítomných spolužáků a dalších posluchačů.

Mgr. Jarmila Zavřelová