Pobyt v Německu

Německo – Sebnitz

Účastníci: Terezie Bučilová, Ivona Kobrová

Už podruhé jsme se v rámci výuky němčiny vydali do malebného německého městečka Sebnitz. Poprvé jsme zde byli ve druhém ročníku a celý „třeťák“ jsme se my, stará garda, těšili. Letos jsme přibrali mezi nás pár nových tváří a stala se z nás taková malá rodina.

Učili jsme se, chodili na výlety a snažili se mluvit. A jaké to bylo? Na tuto a další otázky odpoví studentka IV. ročníku Ivona Kobrová.

Terka: Ahoj Ivonko, dáme se do toho?
Ivona: Ahoj Terko. To víš, že jo.

T: Fajn. Tak, jak ses dozvěděla o pobytu v Německu? A proč ses rozhodla jet?
I: Dozvěděla jsem se to od organizátorky paní učitelky Macháčkové a samozřejmě od spolužáků. Ti byli také hlavním podnětem k tomu, abych jela. Pořád jsem slyšela, jak je to tam úžasné. A v neposlední řadě je to dobrý trénink jazyka.

T: A že jsme si nevymýšleli?
I: Rozhodně NE.

T: To jsem ráda. Letos byl program obzvláště nabitý a pestrý. A když jsme u programu, co se Ti nejvíc líbilo? Teda kromě kopce?
I: To byla tedy třešnička. Zřícenina hradu Stolpen byla krásná. Měli jsme příjemného průvodce, který se vehementně snažil, abychom ho pochopili a rozuměli mu. Aquapark byl opravdu zážitek, moc jsme si to užili. Ale Drážďany zdaleka předčily naše očekávání.

T: To je pravda. A co výukový program?
I:  Hodně jsme mluvili… a pro oživení nám lektorka Andrea  prozradila malé tajemství. Učila se česky, takže jsme nebyli v roli žáků jen my.

T: To bylo opravdu fajn. Docela jsme se pobavili. A myslíš si, že ses domluvila?
I: Určitě, přestali jsme se bát a konečně jsme mluvili i s rodilými mluvčími. Nejen s naší lektorkou, ale i s dalšími pracovníky KIEZu, hlavně s naší „dobrou duší“ Ilonkou.

T: Přesně tak. Takže v závěru bychom se shodly na tom, že týden to byl vydařený?
I: Na 100 %.

T: Paráda, Ivonko, děkuji…

Rádi bychom poděkovali prof. Macháčkové a Švecové, že nám přichystaly krásný týden plný zážitků